Úřad průmyslového vlastnictví

secondlevel image

Hlavička

Informace z EUIPO

V roce 2019 vznikla při Evropském středisku pro sledování porušování práv duševního vlastnictví expertní skupina pro dopad technologií. Dokument, který tato skupina vypracovala, analyzuje nové technologie, jež významně přispívají ke komplexnějšímu pochopení složitosti vznikajících a převratných technologií, a zvažuje společenské, ekonomické a sociální dopady těchto technologií. Zaměřuje se obzvlášť na současnou a budoucí ochranu, porušování a vymáhání duševního vlastnictví a přidává k analýzám originální holistický aspekt udržitelnosti.

Práce expertní skupiny pro dopad technologií bude pokračovat a v budoucnu bude analyzovat další důležité a nově vznikající technologie, včetně metaversa, velkých dat, zpravodajských informací z otevřených zdrojů (OSINT), technologií zmírňujících změnu klimatu, analytických technik pro boj proti pronikání zločinu do legálního dodavatelského řetězce a nového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Shrnutí

Celá publikace

OECD a EUIPO společně vypracovaly studii „Rizika nezákonného obchodu s padělky pro malé a střední podniky“. Tato zpráva analyzuje ekonomický dopad nezákonného obchodu s padělky a dalších typů porušování práv duševního vlastnictví na malé a střední podniky (MSP). V zemích OECD tvoří MSP většinu podniků a představují přibližně dvě třetiny celkové zaměstnanosti.

Ze zprávy vyplývá, že škodlivé účinky porušování práv duševního vlastnictví na výkonnost podniků jsou obvykle nebezpečnější pro MSP než pro velké firmy, které mají zkušenosti a kapacitu se s riziky vypořádat. Podle uvedené ekonometrické analýzy má malý a střední podnik, jehož práva duševního vlastnictví byla porušena, o 34 % nižší šanci na přežití než malý a střední podnik, který se s porušením nesetkal.

Publikace včetně shrnutí: Observatory publications - Observatory (europa.eu)

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) vypracoval ve spolupráci s Evropskou komisí v pořadí již druhou studii o vymáhání IPR. Toto vydání obsahuje užitečné informace na podporu analýzy porušování práv duševního vlastnictví v EU a vypracování vhodných protiopatření.

Ze studie například vyplývá, že celkově pěti nejčastějšími podkategoriemi identifikovaných zadržených výrobků, pokud jde o počet zadržených položek v celé EU, byly obalový materiál, cigarety, etikety, štítky, nálepky, oděvy a hračky. Z hlediska odhadované hodnoty nahlášených položek vedly mezi zjištěnými podkategoriemi výrobků oblečení, hodinky, audio/video přístroje, textil a nesportovní obuv.

Celá studie, jakož i shrnutí jejích výsledků: Observatory publications - Observatory 

V rámci Akčního plánu 2021-2026 odvolacích senátů EUIPO bylo publikováno prvních pět výzkumných zpráv týkajících se judikatury odvolacích senátů, které jsou zveřejněny na webových stránkách EUIPO pod Boards of Appelas Publications.

Tyto informativní zprávy se týkají praxe různých oblastí ochranných známek a průmyslových vzorů a budou interně sloužit jako jeden z hlavních zdrojů informací pro odvolací senáty a externě přispějí k postupné koherenci a jednotnosti práva ochranných známek a průmyslových vzorů.

Jsou výsledkem důkladné a objektivní analýzy příslušné judikatury a odrážejí chápání hlavních trendů v judikatuře odvolacími senáty a také možných odchylek v návaznosti na diskusi v rámci jednání odvolacích senátů.

Evropská síť ochranných známek a průmyslových vzorů (European Trade Mark and Design Network - ETMDN) je centrálním bodem spojujícím národní a regionální úřady průmyslového vlastnictví, sdružení uživatelů a další organizace na ochranu průmyslového vlastnictví, jejichž zájmem je harmonizace systému ochranných známek a průmyslových vzorů v Evropě. Jejich postupy a nástroje jsou zaměřeny na potřeby jak pracovníků v této oblasti průmyslového vlastnictví, tak i vlastníků průmyslových práv. Společnosti z celého světa by měly mít možnost rozhodnout se, kde si přihlásí své ochranné známky či průmyslové vzory, a to spíše na základě svých podnikatelských strategií, než s ohledem na rozdílné postupy jednotlivých národních nebo regionálních úřadů.
Hlavním cílem ETMDN je nabídnout uživatelům služby té nejvyšší kvality prostřednictvím poskytování nejmodernějších elektronických služeb, usnadněním přístupu k informacím a sbližováním postupů úřadů průmyslového vlastnictví, zejména pokud jde o průzkum ochranných známek a průmyslových vzorů. Toho je dosahováno prostřednictvím projektového přístupu. Hybnou silou projektů jsou pracovní skupiny složené z odborníků ze zúčastněných úřadů a sdružení, kteří poskytují rady a informace. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), který je jednou z agentur Evropské unie, poskytuje infrastrukturu a zdroje na podporu realizace projektů společně se zúčastněnými úřady průmyslového vlastnictví.

Evropská síť ochranných známek a průmyslových vzorů

12. studie
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (pod vedením EUIPO) zveřejnilo zprávu, ve které uvádí, že v důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví výroby pneumatik dochází na trhu každoročně ke ztrátám 7,5% (2,2 mld. €) z celkového objemu tržeb. V důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví výroby baterií dochází ke ztrátám 1,8% (180 mil €) z celkového objemu tržeb v EU.

Úplné znění dvanácté zprávy

11. studie
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (pod vedením EUIPO) zveřejnilo zprávu, ve které uvádí, že v důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví chytrých telefonů dochází na trhu každoročně ke ztrátám 8,3% (4,2 mld. €) z celkového objemu tržeb.

Úplné znění jedenácté zprávy

10. studie
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (pod vedením EUIPO) zveřejnilo zprávu, ve které uvádí, že v důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví pesticidů dochází na trhu každoročně ke ztrátám 13,8% (1,3 mld. €) z celkového objemu tržeb.

Úplné znění desáté zprávy

9. studie
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (pod vedením EUIPO) zveřejnilo zprávu, ve které uvádí, že v důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví léčiv dochází na trhu každoročně ke ztrátám 4,4% (10 mld. €) z celkového objemu tržeb. To se promítá ve ztrátě 38 000 pracovních míst, neboť zaměstnavatelé zaměstnávají méně lidí než v případě, že by k padělání nedocházelo.

Úplné znění deváté zprávy  

8. studie
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (pod vedením EUIPO) zveřejnilo zprávu, ve které uvádí, že v důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví výroby lihovin a vín každoročně ke ztrátám 3,3% (1,3 mld. €) z celkového objemu tržeb (38 mld. €). To se promítá ve ztrátě 4800 pracovních míst, neboť zaměstnavatelé zaměstnávají méně lidí než v případě, že by k padělání nedocházelo.

Úplné znění osmé zprávy  

7. studie
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (pod vedením EUIPO) zveřejnilo zprávu, ve které uvádí, že hudební průmysl přišel v roce 2014 o 170 milionů eur kvůli hudebnímu pirátství. Konkrétně o 57 milionů eur z prodeje hudebních nosičů (např. CD) a o 113 milionů eur z prodeje hudby v digitálním formátu.

Úplné znění sedmé zprávy 

6. studie
Porušování práv k zeměpisnému označení (vína, lihoviny, vybrané zemědělské produkty a potraviny) je odhadován na 2,3 miliardy eur. Tento objem představuje finanční prostředky zaplacené za padělané zboží.
Úplné znění šesté zprávy 

5. studie
V důsledku porušování práv duševního vlastnictví výrobců šperků, hodinek, kabelek a zavazadel přijdou firmy z EU ročně o 3,5 miliardy eur a způsobí ztrátu zhruba 27 000 pracovních míst.
Úplné znění páté zprávy 

4. studie
V důsledku porušování práv duševního vlastnictví v oboru hraček a deskových her přijdou firmy z EU ročně o 1,4 miliardy eur a zruší se přibližně 6150 pracovních míst. 
Úplné znění čvrté zprávy 

3. studie 
V důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví sportovních potřeb přijdou firmy z EU ročně o 500 milionů eur a zruší se přibližně 2800 pracovních míst
Úplné znění třetí zprávy

2. studie
V důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví oděvního průmyslu přijdou firmy z EU ročně o 26 mld. eur a zruší se 363 000 pracovních míst.
Úplné znění druhé zprávy

1. studie 
V důsledku porušování práv duševního vlastnictví v odvětví kosmetického průmyslu přijdou firmy z EU o 5 mld. eur a zruší se 50 000 pracovních míst.
Úplné znění první zprávy

Dne 19. dubna 2012 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012, kterým se Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Úkolem Evropského střediska je zvyšování povědomí o významu duševního vlastnictví a výměna nejlepší praxe veřejného a soukromého sektoru, porozumění rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví, seznamování s nástroji pro předcházení a řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně systémů sledování, on-line výměna informací souvisejících s prosazováním práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států činnými v této oblasti, a podpora jejich spolupráce a další úkoly.
Bližší informace lze nalézt na stránkách Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). 

Úřad Evropské Unie pro duševní vlastnictví (dále též jen EUIPO) vydal v roce 2015 prostřednictvím Observatoře Zprávu, ze které vyplývá, že jen 9 % mikro podniků, malých a středních podniků (Small to medium-sized enterprices, dále též jen „SMEs“) v Evropě si registruje a chrání své duševní vlastnictví (dále též jen „IPRs“). EUIPO proto v roce 2015 pověřil externí společnost GfK1 vytvořením Studie s cílem objasnit, proč si některé evropské SMEs svá IPRs chrání a jiné ne, s jakými problémy se nejčastěji setkávají a jak si myslí, že by se jejich problémy daly efektivněji řešit. Úplné znění studie je k dispozici na webových stránkách EUIPO

Vzorek podniků použitý ve studii byl sestaven tak, aby obsahoval dostatečně velké množství podniků různých velikostí a oborů, jako je:
• průmyslová výroba,
• stavebnictví,
• doprava, ubytovací a stravovací služby,
• velkoobchod a maloobchod,
• finanční, pojišťovací služby, reality, informační a komunikační služby, a další.
a byl vybrán z databází ORBIS2 s databází EUIPO a PATSAT3, tak aby obsahoval jak společnosti, které svá IPRs registrují tak ty, které svá IPRs neregistrují.

Studie ukázala, že většina SMEs se pokládá za inovativní. Své inovace však chrání častěji použitím alternativních metod než klasickými prostředky IPRs ochrany a nejdůležitější je pro ně ochrana doménových jmen, následovaná ochranou ochranných známek. Řada SMEs však má o možnostech a způsobech ochrany svých inovací jen velmi malé povědomí. Nejčastějším zdrojem informací o IPRs pro SMEs jsou:
• účetní
• právníci
• internet
• národní IP úřady
• obchodní a profesní komory
• evropské a mezinárodní IP úřady

Nejvyšší znalost IPRs vykázaly společnosti činné ve finančním sektoru, nejnižší pak malé přepravní a stavební společnosti.
Studie identifikovala zejména:
1) důvody proč si SMEs registrují svá IPRs
2) nejčastěji a nejméně často registrovaná IPRs
3) nejčastěji porušovaná práva
4) nejčastější důsledky porušení IPRs
5) nejčastější prostředky řešení porušování práv
6) důvody proč si SMEs neregistrují svá IPRs, tj. obavy a překážky, které odrazují SMEs od ochrany jejich duševního vlastnictví
7) nápady a návrhy na změny současného systému, které by SMEs napomohly k častějšímu použití klasických prostředků IPRs ochrany

Ad 1) Důvody, proč si SMEs registrují svá IPRs:
• prevence napodobování zboží a služeb (79%)
• větší právní jistota (74%)
• zlepšení obrazu a zvýšení hodnoty podniku
• efektivnější vymáhání práv
• zlepšení vyjednávací pozice
• získání vyšších příjmů z licencí

Z jiné studie EUIPO4 porovnávající hospodářskou výkonnost evropských podniků bylo zjištěno, že příjmy SMEs, které vlastní IPRs, na zaměstnance jsou v průměru o 32 % vyšší než příjmy SMEs, které IPRs nevlastní.

Ad 2) Nejdůležitějšími a nejčastěji využívanými prostředky ochrany jsou:
• doménová jména (47%)
• obchodní tajemství – mlčenlivost (42%)
• ochranné známky a EUTMs (37%)
• průmyslové vzory (21%) a
• zeměpisná označení (13%)

Nejvíce přihlášek IPRs podávají malé podniky, z oborů převládá sektor průmyslové výroby, velko a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby.

Ad 3) Nejčastěji jsou porušována práva z:
• ochranných známek (55%)
• patentů (24%)
• průmyslových vzorů (15%)
• copyright (14%)
• užitných vzorů (12%)

Ad 4) Nejčastějšími důsledky porušení IPRs jsou:
• ztráta obratu (38%)
• poškození pověsti (36%)
• ztráta konkurenceschopnosti (33%)

Ad 5) Nejčastější prostředky řešení porušování práv:
• dvoustranné vyjednávání (43%)
• soudní procedura (33%)
• mediace (20%)
• žádost o zásah státní autority (11%)
• arbitráž (10%)

Ad 6) Důvody, proč si SMEs neregistrují svá IPRs:
• nevidí v ochraně žádné výhody (35%)
• neznají možnosti ochrany (13%)
• cena řízení o poskytnutí ochrany je příliš vysoká (10%)
• proces poskytnutí ochrany je moc dlouhý a komplikovaný (8%)
• snaha eliminovat jakékoliv budoucí těžkosti (7%) nebo spory (5%)

Ad 7) Okolnosti, za kterých by SMEs uvažovaly o registraci IPRs:
• pokud by byly ujištěny, že registrací získají dostatečnou ochranu
• pokud by bylo snadnější činit právní kroky a pokud by registrační proces byl jednodušší a přístupnější

Za největší pomoc by SMEs považovaly:
• zrychlení řízení (81%)
• zavedení speciálních procedur a mechanismů řešení IPRs sporů (66%)
• zlevnění řízení (66%)
• zjednodušení řízení (63%), dále:
• zlepšení přístupu k IPRs databázím
• snížení registračních a udržovacích nákladů
• zrychlení, zjednodušení a zlevnění soudního řízení
• finanční podporu
• příručky a poradenství

Co může být ještě zlepšeno:
• vytvoření systému SMEs network (29% SMEs vyjádřilo zájem o účast v systému SMEs network, skupině, kde by mohly diskutovat nejlepší zkušenosti a největší problémy, se kterými se setkávají při vytváření, užívání, hájení a vymáhání IPRs. Větší zájem o vytvoření takové skupiny je mezi SMEs, které svá IPRs registrují (39%) než těmi, které je neregistrují (22%))

Závěr:
Výsledky studie ukazují, že v oblasti malých a středních podniků a registrace jejich IPRs existuje stále ještě velký prostor ke zlepšení. Aby se posílila chuť SMEs chránit si svá IPRs bude zapotřebí ze strany státní správy provést celou řadu změn. Přitom bude třeba vzít v úvahu zejména velikost podniku, jeho umístění, odvětví, obrat a strategii.

Popis problematiky:
SMEs se dělí na mikro (1-9 zaměstnanců), malé (10-49 zaměstnanců) a střední (50-249 zaměstnanců). SMEs představují 99 % společností v EU (přibližně 21 milionů společností), poskytují 2/3 pracovních míst v soukromém sektoru (zaměstnávají zhruba 33 milionů osob) a přispívají více než 1/2 k celkové přidané hodnotě vytvářené podniky v EU. Devět z deseti SMEs podniků jsou mikro podniky s méně než deseti zaměstnanci.

SMEs jsou základním zdrojem podnikatelského ducha a inovací, které jsou pro konkurenceschopnost evropských společností zásadní. Politika EU v oblasti SMEs má za cíl zajistit, aby politiky a opatření Unie byly k malým podnikům vstřícné a přispívaly k tomu, aby se Evropa stávala atraktivnějším místem pro zakládání firem a podnikání.

Jen malý počet SMEs v Evropě si registruje a chrání své duševní vlastnictví. Důvody se liší podle velikosti společnosti. U mikro podniků je hlavním důvodem nedostatek povědomí o IPRs, u malých podniků přesvědčení, že ochrana IPRs nepřináší žádné výhody, zatímco střední podniky si myslí, že jejich duševní vlastnictví není dostatečně inovativní. EUIPO ve snaze zjistit proč tomu tak je a co by napomohlo zlepšení situace, pověřila v roce 2015 společnost GfK vytvořením Studie k objasnění situace.

Ze studie vyplynulo, že menší SMEs často nemají dostatek zdrojů na ochranu svých IPRs ani právní oddělení, které by se ochranou IPRs zabývalo. Většina SMEs však má své účetní a je to často jediné externí místo, kde získávají informace týkající se podniku. Zatímco mikro podniky využívají právě účetní, velké podniky dávají přednost právnímu poradenství. Dalším velmi efektivním zdrojem informací o IPRs je internet. Z průzkumu vyplynulo, že čím je společnost větší, tím větší je znalost IPRs, nejlépe jsou na tom střední podniky.

Ochota hájit svá práva a volba prostředků ochrany jsou úzce spjaty s velikostí společnosti. Čím menší společnost, tím menší ochota hájit svá práva. Náklady a délka řízení jsou hlavními důvody, proč se všechny SMEs bez rozdílu velikosti vyhýbají soudním řízením jako prostředkům ochrany svých IPRs. Naproti tomu alternativní metody, jako třeba registrace doménových jmen, jsou zejména mikro podniky, popisovány jako velmi snadný a levný způsob ochrany práv.

Studie ukázala, že valná většina SMEs, které si zaregistrovaly svá IPRs zaznamenaly pozitivní dopad na jejich podnikání v podobě zlepšení své pověsti a důvěryhodnosti, zvýšení obratu a posílení dlouhodobých obchodů. Důvodů, proč si SMEs svá IPRs registrují je celá řada. Vedle výše zmíněných tím nejdůležitějším důvodem zůstává obava z napodobování.

Až 1/3 SMEs uvedla, že se setkala s porušováním svých IPRs (čím větší podnik tím častější porušení). Nejčastěji jsou porušována práva z ochranných známek, patentů a průmyslových vzorů. Postižená je celá řada úspěšných inovativních podniků všech velikostí, nejvíc postiženy jsou střední SMEs. Ačkoli panuje obava, že velké podniky mohou zneužívat svá IPRs jako prostředek k zastrašování SMEs cestou obviňování z porušení svých IPRs, jen malý počet SMEs se s podobnými praktikami setkal (jen 9% SMEs uvedlo, že bylo neoprávněně obviněno z porušení IPRs jiné společnosti). Pokud k takovému obvinění došlo, týkalo se nejčastěji ochranných známek (37%), patentů (23%) a průmyslových vzorů (14%).
------------------------------------------------

1 GfK je čtvrtá největší organizaci pro mezinárodní výzkum trhu na světě;
2 ORBIS je databáze, která poskytuje finanční a další informace o více než milionů evropských společností, sebrané z přihlašovacích a účetních záznamů, které tyto společnosti poskytují obchodním rejstříkům členských států EU;
3 PATSAT, rovněž známá jako EPO celosvětová patentová statistická databáze, je databáze obsahující informace o více než 90 milionech přihlášek z více než 80 zemí světa.
4 Intellectual property rights and firm performance in Europe: an economic analysis“ [Práva duševního vlastnictví a výkonnost firem v Evropě: ekonomická analýza], červen 2015.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zveřejnil dne 14.12.2017 na webových stránkách Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví Studii o ochraně a kontrole zeměpisných označení zemědělských produktů v členských státech EU. Úplné znění studie v angličtině a její shrnutí ve 23 jazycích, vč. českého, jsou dostupné na EUIPO - Observatory publications.

Hlavním cílem studie je zmapovat systémy kontroly a ochrany zeměpisných označení v členských státech EU. Studie poskytuje praktické informace uživatelům o dostupných donucovacích opatřeních a opravných prostředcích v případech porušení práv. Studie vychází z údajů poskytnutých vnitrostátními orgány 23 členských států EU, které mají na starosti politiky kvality v zemědělsko-potravinářském odvětví a z volně dostupných zdrojů. Přílohou studie je příručka pro veřejné orgány a hospodářské subjekty, obsahující konkrétní údaje a praktické informace o nápravných opatřeních, kompetentních orgánech a řadu užitečných webových odkazů.

EUIPO spustil na svých webových stránkách Portál transparentnosti pro usnadnění on-line vyhledávání a přístupu veřejnosti k dokumentům zapsaným v rejstříku veřejných dokumentů.

Na portále jsou zprávy a odkazy na veřejné dokumenty o činnosti, struktuře a správě EUIPO. Dokumenty jsou uspořádány do pěti kategorií: ekonomické otázky, otázky životního prostředí, personální otázky, organizační otázky, sociální otázky a vztahy.

Více informací

Sbírka judikatury o vyváženosti mezi právem na informace a základními právy v Evropské unii

EUIPO Knowledge Circle Enforcement poprvé připravilo a v dubnu letošního roku zpřístupnilo veřejnosti Sbírku judikatury, která se zaměřuje na rovnováhu mezi právem na informace a základními právy v Evropské unii. Jejím cílem je poskytnout přehled příslušných rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních soudů v osmi vybraných členských státech EU. Sbírka judikatury neposkytuje analýzu těchto rozhodnutí, pouze jejich sumarizaci. Úplné znění zprávy.


Podmínky pojištění soudních sporů v oblasti duševního vlastnictví

Na žádost Evropské komise vypracovalo Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví zprávu o podmínkách pojištění soudních sporů týkajících se práv duševního vlastnictví v Evropské unii. Zpráva poskytuje přehled stávajících poskytovatelů IP pojištění a informaci, jak tento produkt vnímají evropští držitelé práv duševního vlastnictví. Zpráva byla původně vypracována pouze pro Evropskou komisi a neposkytuje úplný přehled. Vzhledem k velkému zájmu zainteresovaných stran však bylo rozhodnuto, že bude zpřístupněna veřejnosti. Úplné znění zprávy.

EUIPO má na svých webových stránkách průběžně aktualizovaný souhrnný přehled informací týkajících se dopadu vystoupení Velké Británie z EU na ochranné známky EU a komunitární vzory.

Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (Observatoř) zveřejnilo v uplynulých dnech na svých webových stránkách novou sbírku soudních rozhodnutí (sbírka). Sbírka podává přehled o hlavních závěrech vybraných rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (CJEU) a vnitrostátních soudů 14 vybraných členských států Evropské unie, vydaných mezi rokem 2016 a začátkem roku 2019 v oblasti zprostředkování online transakcí na internetu. Podíl elektronického obchodování neustále roste a stále větší počet podniků a spotřebitelů se pravidelně účastní online transakcí. Tento nárůst online aktivit je doprovázen rozšiřující se judikaturou. Sbírka se zaměřuje na odpovědnost a povinnosti online zprostředkovatelů v Evropské unii, kteří spojují nebo usnadňují transakce mezi třetími stranami na internetu a poskytuje přehled o nejnovějším vývoji v této rychle se vyvíjející oblasti. 

Sbírka soudních rozhodnutí (pdf, 2,5 MB)