Úřad průmyslového vlastnictví

secondlevel image

Hlavička - průmyslové vzory

Informace k přihlašování do zahraničí 

Vlastník průmyslového vzoru chráněného zápisem do rejstříku průmyslových vzorů, který v České republice vede Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV), má svůj průmyslový vzor chráněn jen na území České republiky. Pokud by ho chtěl mít chráněn i v dalším státě nebo dalších státech, musí tam ochranu získat.

Právo České republiky nestanovuje pro přihlašování průmyslových vzorů k ochraně do zahraničí žádnou povinnost; je zcela na rozhodnutí přihlašovatele, kam a jakým způsobem svůj průmyslový vzor přihlásí. Přihlašování do zahraničí se pak řídí vždy příslušným právem té země nebo regionu, kam žádost o udělení ochrany směřuje.

Pro přihlašování průmyslových vzorů do zahraničí je důležitým pojmem tzv. „priorita“. Tento institut umožňuje zachovat právo přednosti z první podané přihlášky pro přihlášky se shodným předmětem podání v dalších státech. Podmínkou je, že přihláška průmyslového vzoru uplatňující prioritu musí být podána do 6 měsíců od data podání přihlášky první (tzv. prioritní), která založila „prioritu“, a stát přihlášky, od které se priorita odvozuje, musí být členem Pařížské úmluvy nebo Světové obchodní organizace. Jinak lze prioritu uznat pouze na základě vzájemnosti sjednané mezi ČR a daným státem.

Možnosti získání ochrany průmyslového vzoru v zahraničí pro přihlašovatele, který má sídlo v České republice, jsou národní cestou, využitím nadnárodních celků (jako je Benelux, EU) a cestou podání mezinárodní přihlášky.

Nejpracnější cestou získání ochrany průmyslového vzoru v zahraničí registrovanou formou ochrany (nejčastěji tzv. zápisem do rejstříku průmyslových vzorů, v USA patentem) je podat přihlášku průmyslového vzoru tzv. národní cestou, tj. přímo v každém státě, ve kterém chce mít přihlašovatel průmyslový vzor chráněn.

Splňují-li podaná přihláška a její předmět formální a věcné náležitosti, získá přihlašovatel sadu jednotlivých na územích daných států působících a na sobě nezávislých ochran.

Pokud se týká věcných a formálních náležitostí přihlášky a vlastní procedury řízení o přihlášce se zahraničním úřadem, platí pravidla stanovená státem, který ho zřídil. Tato pravidla se mohou značně lišit. Průmyslový vzor, který dosáhl ochrany v České republice, jí nemusí dosáhnout v jiném státě a naopak. V naprosté většině států si musí přihlašovatel, který má sídlo z jejich pohledu v zahraničí, povinně zvolit pro komunikaci s tamním úřadem kvalifikovaného, tj. v daném státě pro takovou službu oprávněného, zástupce. Veškeré informace týkající se přihlášení průmyslového vzoru do zahraničí, vlastního řízení o přihlášce a výše poplatků včetně lhůt k jejich placení, pak lze získat od tamního úřadu nebo od těchto zástupců, případně od členů české Komory patentových zástupců nebo členů České advokátní komory, kteří mají navázány vztahy se svými profesními partnery v zahraničí.

Platný zákon o ochraně průmyslových vzorů v České republice je, pokud se týká věcných podmínek pro zápis průmyslového vzoru do rejstříku, harmonizován s analogickými právními úpravami států EU.

Přihlašovatel se sídlem v České republice může přihlásit průmyslový vzor a získat ochranu i pro některé nadnárodní územní celky.

Např. v Evropě lze pro celek území všech tří států Beneluxu získat ochranu průmyslového vzoru podáním přihlášky u Úřadu duševního vlastnictví států Beneluxu. Podrobné informace viz internetová adresa www.bbtm-bbdm.org

Možná uvažujete o registraci svého průmyslového vzoru za hranicemi České republiky a chcete získat ochranu nejen pro celé území Evropské unie, ale i v dalších zemích, které nejsou unijními členy nebo leží mimo Evropu. Haagský systém Mezinárodního zápisu průmyslových vzorů je centralizovaným registračním systémem, jehož prostřednictvím můžete elektronicky přihlásit až 100 průmyslových vzorů a získat ochranu ve více než 70 územních celcích, a to jednou přihláškou, ze které lze nárokovat datum priority pro pozdější podání.

Podat mezinárodní přihlášku podle Haagského systému může každá fyzická nebo právnická osoba mající bydliště nebo sídlo v České republice.

Mezinárodní systém zápisu průmyslových vzorů je možný na základě Haagské dohody, kterou tvoří tři, na sobě nezávislé akty: Londýnský akt (1934), Haagský akt (1960) a Ženevský akt (1999). Kterýkoliv stát může přistoupit k jednomu, dvěma nebo všem třem výše uvedeným aktům. K Ženevskému aktu mohou také přistupovat mezivládní organizace. Aktuální seznam členů Haagského systému.

Haagský systém je z pohledu přihlašovatelů uzavřeným systémem, tj. přihlašovatelé musí mít na území některého z členských států systému trvalé bydliště, být jeho občany nebo mít na jeho území provozovnu, případně obvyklý pobyt (tato možnost platí jen pro Ženevský akt).

Systém umožňuje žádat o ochranu u libovolného počtu členských stran Haagského systému jedinou přihláškou podanou u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), ovšem za splnění té podmínky, že strany, u nichž je požadována ochrana, jsou signatáři stejného aktu jako strana, na niž se přihlašovatel odkazuje při dokládání práva podat mezinárodní přihlášku.

Česká republika není členem Haagského systému. Nicméně s platností od 1. 1. 2008 se stala členskou stranou Ženevského aktu Haagské dohody Evropská unie (EU). Přihlašovatelé, kteří mají na území EU, tedy i České republiky, trvalé bydliště, obvyklý pobyt, jsou občany členského státu EU nebo mají na území EU provozovnu, mohou získat ochranu průmyslových vzorů podle Ženevského aktu ve státech nebo mezivládních organizacích, které jsou opět členy právě Ženevského aktu Haagské dohody. Pro Evropskou unii se pro účely mezinárodního zápisu průmyslového vzoru užívá standardizovaná zkratka Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) – EM.

Mezinárodní přihláška průmyslového vzoru není podmíněna existencí starší národní přihlášky nebo zápisu. Přihláška musí být podána v anglickém, francouzském nebo ve španělském jazyce a na předepsaném formuláři. Počet vzorů hromadné přihlášky je omezen na 100. Přihláška se podává elektronicky.

Poplatky jsou splatné při podání přihlášky ve švýcarských francích. Výše platby závisí na počtu určených státních celků a mezivládních organizacích, ve kterých je žádáno o ochranu, na počtu vzorů v případě hromadné přihlášky a na počtu listů obsahujících vyobrazení (v případě podání poštou). Dále se platí základní poplatek, poplatek za zveřejnění a poplatek za popis nad 100 slov. Celkovou výši platby si je možné ověřit pomocí elektronického kalkulátoru. Další informace o poplatcích a způsobu platby jsou dostupné na internetových stránkách WIPO.

Mezinárodní úřad provádí formální kontrolu přihlášky, poté vzor zapíše do Mezinárodního rejstříku a zveřejní ve svém elektronickém věstníku. Úřady určených stran mají následně 6 resp. 12 měsíců na to, aby oznámily odmítnutí platnosti zápisu na svém území pro nesplnění věcných zápisných podmínek daných místní legislativní úpravou. Strana určení nemůže odmítnou platnost zápisu z důvodu nesplnění formálních požadavků. Případné další řízení se odehrává dle legislativy určených stran mezi vlastníkem mezinárodního zápisu a příslušným správním úřadem dané strany určení.

Platnost ochrany průmyslového vzoru, zapsaného na základě mezinárodní přihlášky, je pět let, po uplynutí této doby je nutné zažádat u Mezinárodního úřadu WIPO o prodloužení doby ochrany o dalších pět let a zaplatit příslušné poplatky. Prodloužení doby ochrany není nutné žádat u všech, při podání určených stran. Maximální doba ochrany závisí na legislativě určeného státu/mezivládní organizace.

Podrobnější informace o přihlašování mezinárodní cestou jsou dostupné na internetové adrese WIPO v sekci Industrial Designs, podrobný návod k vyplnění přihlášky v anglickém jazyce, další informace na adrese WIPO.

Související legislativa

Guide to the international registration of industrial designs under the Hague Agreement

Texty Průvodce (česky, anglicky) obsahují systém odkazů na znění ustanovení legislativních předpisů. Tyto odkazy jsou uvedeny v levém okraji textů. Odkaz začínající číslem 34 se odvolává na konkrétní ustanovení Londýnského aktu přijatého v r. 1934, odkaz začínající číslem 66 se odvolává na konkrétní ustanovení Haagského aktu přijatého v r. 1966 a odkaz začínající číslem 1960 se odvolává na konkrétné ustanovení Ženevského aktu přijatého v r. 1999. Odkaz začínající „Rule“ se odvolává na konkrétní pravidlo Společného prováděcího řádu a odkaz začínající „A. I. Section“ se odvolává na konkrétní administrativní pokyn tohoto prováděcího předpisu. Na rozdíl od anglického textu, který shodné značení pro jednotlivé akty Haagské dohody zachovává i v textu, používá český překlad jejich názvy. Úplné znění všech legislativních norem je k dispozici v sekci legislativa.

Tam, kde se v textu vyskytuje spojení „mezinárodní úřad“, má se na mysli Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) se sídlem v Ženevě. Tam, kde se v textu vyskytuje pouze „úřad“, má se na mysli úřad členské strany Haagské dohody, který je správním úřadem pro ochranu průmyslových vzorů v dané členské straně.